25 Jul 2014

HORŇÁCKÉ SLAVNOSTI 2014

Tak jsem se konečně s L dočkaly!!!!!

Jako každý rok probíhají ve Velké nad Veličkou Horňácké slavnosti. Celý festival trvá 3 dny s tím, že některý program začíná už i ve čtvrtek. Ovšem v pátek, sobotu a neděli je na Horňáckých o dost víc živo. Letos je to navíc 20. ročník folklorního festivalu. Loni jsme slavnosti trošku ošidily. Byly jsem spolu jen na ozvěnách a i když i ty stály za to, chtěly jsem si užít na rok hlavně ty Horňácké.


(taková jedna fajná momentka ze soboty :-) )

Plány byly veliké! Vymýšlet jsme začaly už v únoru. Zdálo se nám to daleko, ale i to uteklo. Rozhodly jsme se letos absolvovat všechny 3 dny. Začaly jsem v pátek večerním programem na Hůrce. Vstupné šílené, ale podařilo se mi protlačit na studenta, takže to nakonec nebyla až taká pálka. L musela na dospěláka, takže ta si do kapsy trochu sáhla. V pátek se k nám, k naší velké radosti, přidala i M. Vyškrábaly jsem se všechny tři na vrch na Hůrku, roztáhly deku a začaly pojídat a popíjet vše co jsme si donesly. V pátek to byla opravdu kalbička. Víno působilo a teklo ve velkém. Padly 4 sedmičky. Jelikož mám ve Velké babičku, nemusela jsem řešit spoje domů a nerušeně se bavit. Z programu jsme sice neměly nic, nicméně jedna druhé jsme si navzájem užily až až. Kupříkladu s M jsme se dlouho neviděly, naposledy někdy v březnu. Hold ji zaměstnaly zkoušky a bakalářský titul.

V sobotu byl dopoledne jarmark. I přes to šílené vedro jsem se tam donutila jít. Klasicky jsem navštívila indiánský stánek, ale tentokrát jsem si nic nekoupila. Tak snad na rok. V 16:40 jsem opět vyzvedla L. Jelikož jsme vínovaly v pátek. Rozhodly jsme se, že by bylo fajn mít i něco z toho sobotního večerního programu. A tak se šlo opět na hůrku. Tentokrát dost brzy. Chvíli nám svitla naděje, že nebudeme platit vstup. Ovšem pořadatelé nás rychle vyvedli z omylu. Asi hodinu a půl jsem jen tak relaxovaly a opalovaly se na vrcholku Hůrky a čekaly na program. Pojedly jsem gyros a zalély to studenou limčou. V sobotu byl totiž nesnesitelný pařák. Místo M se k nám v sobotu přidala moje sestřenice, jejíž jméno také shodou okolností začíná na L :D.

V sedm večer začal program. Místní folklorní soubory dětí vystupovaly v krojích. Tančili a zpívali. Dětské pásmo trvalo do devíti hodin. Moc se mi na závěr líbilo, jak bezmála 300 krojovaných dětí nastoupilo na pódium a všichni zpívali a tančili. Úžasné. Ten dětský program vždycky stojí za to. Po nadšení z dětí jsme s L čekaly, s čím přijdou dospělí. V programu bylo uvedeno: "Vzpomínka na pana Zemana a Leoše Janáčka". Myslely jsem si, že krom vzpomínání, tam budou třeba i tancovat a zpívat, či vyprávět veselé historky. Přepočítaly jsem se. Ani ve snu nás nenapadlo, že donesou na pódium rakev a na plátně budou dole promítat fotky Zemana a Janáčka v rakvi a do toho budou nemístně plácat hubou. Dospělácký program byl propadák. Takže jsme to po půl hodině vzdali a šly se projít po Velké. O půl jedenácté dojel L autobus, takže jsme ji se sestřenkou vyprovodily a vydaly se k babičce.

A hned byla neděle. To pokračoval program v Kuželově. Takže jsem se dopoledne probudila a kolem desíti dorazila po dvou dnech na otočku domů. Dala jsem se trochu do richtigu a zas jsem frčela pryč. V neděli probíhalo zpívání u kuželovského mlýna. Byla to docela dobrá kompenzace za nudný sobotní dospělácký program. Na třetí den slavností bývá obvykle zvaná smetánka z okolí - starosti, místostarostové, doktoři, různí generální ředitelé, právníci a dokonce byli zvaní i 4 poslanci z parlamentu. S L jsme zde měly pomáhat s občerstvením. Obsluhovaly jsme vysoce postavené osoby ve V.I.P. stanu, vařily kafe a podobně. Před tím jsme si samozřejmě užily program. Původní plán byl, že se o čtvrt na sedm sbalím a pojedu konečně po 3 dnech cárání po Horňácku domů. Celá akce se však trochu víc protáhla a tak se stalo, že jsme s L odcházely od mlýna až v osm.

Vzhledem k tomu, že obě dvě bydlíme v prdelích světa (ovšem je diskutabilní, jestli je větší prdel světa Kuželov, nebo Louka), žádný spoj mi pochopitelně v neděli v osm hodin večer nejel. A tak pro mě musela dojet máti.

Vážení, po třech dnech být konečně pořádně doma je slast! Napustila jsem si horkou vanu, napatlala masku na ksicht a vlasy a vydržela tam asi půl hodiny. Po důkladné očistě jsem se vypotácela z koupelny přímo do mého nově vymalovaného pokojíčku a pustila si právě staženého Ranhojiče (mimochodem, doporučuji ten film, fakt se jim povedl!). Po skončení filmu jsem vytuhla jak utahané, malé kotě.

O to větší sranda byla, když mě ráno v osm moje máti vzbudila s tím, že jdeme čistit koberce :D.

Horrňácké slavnosti byly super, daly jsem hatrick!!!


No comments:

Post a Comment

Děkuji za Váš komentář. // Manny thanks, for Your commnet.